|
|
The role of state governance in GVCs - the example of the globalization of the Czech automotive industry after the 1990s
Tian, Yu ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
The dynamics of governance is one of the most active topics of debate in the GVC and global production network debate, yet attention on the subject of governance has been largely focused on TNCs, with less attention paid to the state and public governance aspects. In recent studies, the role of the state in GVC governance has received more attention, and following in-depth analyses some scholars have proposed three key governance functions: facilitative, regulatory and distributive. Against this background, this paper will analyze the history of the Czech automotive industry in the development of GVCs after 1990 and the role of the state in the automotive industry's participation in GVCs based on the theory of the three roles of the state in GVC governance: facilitator, regulator and distributor. Keywords National governance; global value chains; global production networks; Czech cars; political economy; privatisation
|
|
|
Renewable Energy Sector in The Republic of Serbia: Constraints in Renewable Energy Market Development
Drobnjak, Marina ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato práce analyzuje problémy spojené se zeměmi v sociálně-ekonomické a politické transformaci, které stojí na cestě integrace do rozvinutého světa nebo cílí na naplňování projektů obnovitelné energie. Jako příklad země, nebo případové studie, bylo vybráno Srbsko. Práce odpovídá na otázku, jak se trh s obnovitelnou energií v Srbsku rozvíjí a jaké problémy řeší. Práce ukazuje, že hlavní překážky pramení z vlastnictví energie a mocenské výhody, což je stále plně v rukou státu. Vzhledem k tomuto faktu je těžké prosazovat plánované projekty obnovitelné energie, typicky uskutečňované a vlastněné zahraničními subjekty a zároveň požadovat snížení domácí produkce tepelných elektráren. Avšak tím, že Srbsko usiluje o vstup do EU, má za nutné cíle rovněž podporu obnovitelné energie a trhu RES a vláda jim musí ukazovat plnou legislativní a politickou podporu. Avšak je třeba si rovněž uvědomit, že je u Srbska (alespoň doposavaď) významný rozpor mezi "říci a dělat". Práce zdůrazňuje důležité hnací faktory, které i přes místní odpor a netečnost, přispívají k neustálému pokroku a tlačí k rozvoji RES trhu a k dosažení konečných cílů Srbska. Klíčová slova: Srbsko, Obnovitelná energie, rozvoj trhu obnovitelné energie, politická ekonomie, RES politika, formující se trhy
|
|
|
Vývojové trendy modelu rentiérského státu v Saudské Arábii
Tomaštík, Karel ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Ťupek, Pavel (oponent)
Saúdská Arábie spolu s dalšími ropnými monarchiemi Zálivu reprezentuje svébytný politicko-ekonomický systém. Obrovské příjmy ve formě ropné renty, proudící od ropného boomu na počátku 70. let do státní pokladny, podstatně změnily společensko-ekonomickou strukturu, která dostala v odborné literatuře pojmenování rentiérský stát. Vznik, vývoj a popis typických znaků rentiérského státu jsou hlavním tématem této diplomové práce. V prvním oddíle se věnuji teoretickým východiskům a přístupům k problematice. Druhá kapitola poskytuje historické pozadí pro zasazení hlavního tématu práce do souvislostí s předchozím politickým, ekonomickým a ideologickým vývojem. V rámci analýzy formování státních struktur se práce zabývá vztahy mezi členy vládnoucí dynastie Sac údů, mezi vládou a společenskými elitami, fungováním klientelistických struktur a interakcemi v byrokratickém aparátu. Na základě studia těchto vztahů jsou definována specifika saúdského politicko- ekonomického systému, která jej odlišují od klasického pojetí modelu rentiérského státu. Hlavním distinktivním rysem je oslabená autonomní schopnost státu regulovat fungování státních institucí či přimět jednotlivé agentury k aktivní spolupráci na reformách. Kořeny těchto jevů je možné vidět v klientelistických vazbách, jež jsou příliš rozvětvené a mají...
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
|
Vznik týdeníku The Economist
Váňa, Tomáš ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jungová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce "Vznik týdeníku The Economist" pojednává o vzniku a vývoji týdeníku The Economist. A to od roku 1843, kdy byl založen, až do roku 2007, kdy na místo editora nastoupil John Micklethwait. Hlavní důraz je v práci kladen na vznik The Economist. Za účelem lepšího popisu jeho vzniku je popsána také atmosféra doby, společenské podmínky v Anglii v polovině 19. století, přijetí obilních zákonů a následky jejich přijetí a jejich zrušení. Dále je popsána situace na mediálním trhu v tomto období. Část práce se věnuje ekonomickému myšlení Adama Smitha, Thomase R. Malthuse a Davida Ricarda, a zejména doktrínám laissez-faire a volného obchodu, které se staly, respektive jejich prosazování, jedním z hlavních motivů vzniku The Economist. Rozsáhlejší část práce je věnována osobnostem zakladatele The Economist Jamese Wilsona a jeho zetě a v pořadí třetího editora The Economist Waltera Bagehota, kteří se stali nejvýznamnějšími osobnostmi v historii The Economist a vysokou měrou se zasloužili o jeho rozvoj. Součástí práce je také stručná analýza prvních čísel The Economist a popis čtenářů, podporovatelů i odpůrců The Economist. Poslední část práce je věnována zběžnému popisu vývoje The Economist od svého vzniku do dnešní doby.
|
|
|
Washingtonský konsensus v zemích Latinské Ameriky
Volfová, Kateřina ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Ve snaze nastartovat ekonomický růst Latinské Ameriky po tzv. "ztracené dekádě", začala na konci 80. let většina latinskoamerických států realizovat pod dohledem washingtonských institucí neoliberální reformy, jejichž cílem byla ekonomická transformace. Základní hospodářská pravidla, která britský ekonom John Williamson shrnul do deseti obecných bodů pod názvem Washingtonský konsensus, měla za cíl zemím zajistit makroekonomickou stabilitu a potřebný ekonomický růst. Zprvu se zdálo, že přechod k tržnímu hospodářství opravdu vyřeší ekonomické problémy regionu. Ekonomika začala po letech stagnace opět růst, ve většině zemí se podařilo snížit inflaci, privatizace zajistila státním pokladnám potřebné finanční prostředky a pozornost zahraničních investorů se obrátila směrem k regionu. Prvotní úspěch však netrval dlouho. Ekonomický růst nebyl zdaleka takový, jak se původně očekávalo, v mnoha zemích se navíc nedařilo řešit problémy s nezaměstnaností, chudobou a rostoucí nerovností v rozdělování příjmů. Narůstající skepsi pak podpořila série ekonomických krizí, kterými Latinská Amerika v druhé polovině 90. let prošla. Porovnávat vliv neoliberálních reforem na ekonomiky jednotlivých zemí je problematické, protože jejich realizace se v mnoha zemích lišila. Jednotlivé země prošly reformami v jiném časovém...
|
|
|
Inherentní nestabilita finančních trhů
Hladík, Jan ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl představit integrativní přístup k zachcení postkrizových transformačního procesů, a to historizací společenských a mocenských fundamentů finančních trhů, jejich operací a následných dopadů na globální mocenské záležitosti. Zejména pak zdůrazňuje teoretické přístupy dynamicky komplexních systémů aplikované v souvislosti s globální finanční krizí a rozvíjené v intra- a inter-sociálním kontextu následných dějů. Instrumentálně k tomu využívá kritiky normativních postulátů konceptu volného trhu a související neoklasické ekonomie, a to zhodnocením hypotézy efektivních trhů kritickou perspektivou hypotézy finanční nestability Hymana Minskyho. Kombinací s komplexní dynamikou nabízí unikátní porozumění finanční krizi coby inherentně endogennímu procesu soudobého finančnícho kapitalismu, rozuměného coby soudobého společenského systému. Argumentuji, že finanční trhy vnášejí inherentní nestabilitu do všech společenských dějů. Po této historicko-teoretické exkurzi práce nabízí zhodnocení intra- sociální reakce v podobě režimů austerity, s návaznými společenskými důsledky. Linie argumentu poté na tomto základě staví další návazné kritiky intra-sociálních dějů, provázených intenzifikací hospodářské a mezistátní konkurence, resp. militarizací těchto konfliktů. Za účelem...
|
|
|
Renewable Energy Sector in The Republic of Serbia: Constraints in Renewable Energy Market Development
Drobnjak, Marina ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato práce analyzuje problémy spojené se zeměmi v sociálně-ekonomické a politické transformaci, které stojí na cestě integrace do rozvinutého světa nebo cílí na naplňování projektů obnovitelné energie. Jako příklad země, nebo případové studie, bylo vybráno Srbsko. Práce odpovídá na otázku, jak se trh s obnovitelnou energií v Srbsku rozvíjí a jaké problémy řeší. Práce ukazuje, že hlavní překážky pramení z vlastnictví energie a mocenské výhody, což je stále plně v rukou státu. Vzhledem k tomuto faktu je těžké prosazovat plánované projekty obnovitelné energie, typicky uskutečňované a vlastněné zahraničními subjekty a zároveň požadovat snížení domácí produkce tepelných elektráren. Avšak tím, že Srbsko usiluje o vstup do EU, má za nutné cíle rovněž podporu obnovitelné energie a trhu RES a vláda jim musí ukazovat plnou legislativní a politickou podporu. Avšak je třeba si rovněž uvědomit, že je u Srbska (alespoň doposavaď) významný rozpor mezi "říci a dělat". Práce zdůrazňuje důležité hnací faktory, které i přes místní odpor a netečnost, přispívají k neustálému pokroku a tlačí k rozvoji RES trhu a k dosažení konečných cílů Srbska. Klíčová slova: Srbsko, Obnovitelná energie, rozvoj trhu obnovitelné energie, politická ekonomie, RES politika, formující se trhy
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
| |
host ::
RSS.